vseOvinu.czAutoelektrikaTravelAsistE-motorsportVACHTA.CZ
<< Zpět na archív

Pražská hromadná doprava je bezpečná

(11.12. 2005)
V roce 2004 došlo u nezaviněných nehod ke snížení o 0,41 procenta.

Provoz automobilové dopravy v Praze rostl i v roce 2004 a pochopitelně se promítl do nárůstu dopravních výkonů o dalších 5 procent oproti předchozímu roku. Automobily tak po Praze každý den průměrně najedou již téměř 20 miliónů kilometrů. Bohužel, velký podíl nárůstu automobilové dopravy v roce 2004 způsobily nákladní automobily, což souvisí i se vstupem ČR do Evropské unie.

Dopravní podnik hlavního města Prahy, který disponuje v ulicích metropole den-ně asi pěti sty tramvajovými soupravami a kolem jednoho tisíce autobusů, zaznamenává již několik let nárůst v počtu přepravených osob městskou hromadnou dopravou, a to i v uplynulém roce o 2 procenta. Denně to znamená v průměru 3,6 miliónů osob přepravených MHD v dopravní síti metra o délce 53,7 km, tramvaje o 140,9 km a sítě autobusů MHD o délce 687,7 km.

Na to, že jezdí poměrně velký počet dopravních prostředků MHD v hustém městském provozu, počet nehod zaviněných Dopravním podnikem (DP) je relativně dost nízký, což dokazuje i statistika.

Celkový počet všech dopravních nehod, které se udály v Praze v roce 2004, byl 29 598, tj. méně o 17 % oproti roku 2003. I když počet všech nehod je vysoký, došlo k jejich výraznému poklesu. Od roku 2001 se počet evidovných dopravních nehod snížil i při dále pokračujícím nárůstu automobilového provozu, takže se relativní nehodovost rovněž snížila, a to o 38 procent v roce 2004 ve srovnání s rokem 1990.

Jaký je podíl vozidel na celkové nehodovosti v hlavním městě?

Celkový počet nehod, v nichž je účastníkem Dopravní podnik, tj. 2579 (8,1 % z celkového počtu všech dopravních nehod v Praze), z toho metro 28, tramvaje 1521 a autobusy 1030, nám může na první pohled připadat vysoký, ale je třeba vzít v úvahu, že nikoliv vždy je vina na straně DP. Z velké části nejsou řidiči vozů DP viníky dopravní nehody, ale jen jejími účastníky.

Nehody zaviněné zaměstnanci Dopravního podniku

Nehody zaviněné zaměstnanci Dopravního podniku nepřesahují počet 680 ze všech 29 598 dopravních nehod, které se staly v Praze v roce 2004. Z celkového počtu 680 zaviněných nehod DP jich bylo zaviněno řidiči tramvají 240, autobusů 426 a metro jich má na kontě 14. Z dlouhodobých přehledů vyplývá stabilizace počtu celkových i zaviněných nehod, která se jen mírně zvýšila oproti rokům 1986–1989, kdy byla intenzita provozu v hl. m. Praze mnohem menší. Zatímco celkový počet nehod ve městě vykazuje nárůst o 119 procent, nehody s účastí DP, a.s. stouply o 28 procent, a zaviněné nehody jen o 14 procent.

Co to znamená zaviněná nehoda je mnohdy sporná záležitost.

Tramvaj má několik desítek tun, které se valí po železné ploše kolejnice, brzdná dráha je pochopitelně dlouhá. Nejlépe brzdící tramvaj je na tom hůře než nejlépe brzdící autobus. Z tohoto důvodu tramvaják nepoměrně častěji než řidič motorového vozidla nereaguje, nýbrž předvídá a odhaduje, což při souběhu s individuální automobilovou dopravou jsou velmi nerovné podmínky. Tramvaj jede o dvacet metrů dál, než stojí auto, které nehodu způsobilo. Řidič tramvaje může jen předvídat možné situace, okamžitě neudělá nic, i když se jistě snaží střetu zabránit. Stejně tak strojvedoucí vlaku nezabrzdí před překážkou, která se dostala náhle, bez varování na kolejiště těsně před přijíždějící vlak (například sebevrah), brzdí jak může, ale zabrzdí až sto metrů za místem, kde náhle vznikla překážka.

Řidiči tramvají jsou lidmi, kteří mohou chybovat a počet jimi zaviněných nehod jednoznačně vypovídá o tom, že jsou velmi ukázněnými účastníky městského provozu a svědčí o jejich vysoké profesionální úrovni.

Jaké jsou příčiny nehod v drážní dopravě?

Kvalitu dopravy tvoří tři základní prvky, a to dopravní cesta, vozidlo a řidič.

Dopravní cestu tvoří vše, co ovlivňuje jízdu vozidla, tj. povětrnostní podmínky, náledí, listí nebo asfalt na kolejích, hustota provozu vozidel, chování ostatních účastníků provozu, četnost pohybu a jednání chodců, viditelnost, přehlednost pozemní komunikace, kvalita povrchu vozovky nebo stav drážního tělesa, atd.

Vždy je co zlepšovat

Kvalita dopravní cesty není téměř nikdy ideální. Některé komplikace a zhoršení stavu dopravní cesty jsou nahodilé, některé se periodicky opakují, např. víkendové špičky v neděli odpoledne a večer, na některých místech je kvalita dopravní cesty snížena trvale. Řidiči vozidel povrchové MHD tato místa většinou dobře znají a průjezdu věnují zvýšenou pozornost.

I když řidič dopravní cestu přímo ovlivnit nemůže, musí na její kvalitu reagovat a přizpůsobit jí styl jízdy. Současně si také musí uvědomovat, on a jím řízené vozidlo tvoří součást dopravní cesty pro ostatní řidiče.

V kterých místech Prahy byla největší nehodovost?

Tramvaje měli největší počet nehod v úseku Národní divadlo – Národní třída, Štěpánská – I. P. Pavlova, autobusy v úseku Českobrodská – Starokolínská, obratiště Černý Most, Vysočanská – Prosecká, obratiště Na Knížecí. Zvýšené nebezpečí vzájemných střetů autobusů při manipulaci v obratišti – odhadování průjezdního profilu při zajíždění mezi stojící autobusy apod. V ostatních případech jde převážně o střety s ostatními vozidly.

Součástí bezpečnosti provozu je technický stav vozidla

Vlivem obnovy vozového parku a autobusů i pokračujících rekonstrukcí tramvají jsou vozidla DP technicky spolehlivá a technická závada vozidla byla v roce 2004 příčinou pouze 3 dopravních nehod (jednou tramvaje a dvakárt autobusu).

Řidič zůstane ještě hodně dlouho základním prvkem bezpečnosti provozu

K odborné způsobilosti, bez jejíhož osvědčení nesmí za řídící panel nebo za volant nikdo usednout, se připojují ještě lidské vlastnosti i momentální osobní psychická situace. Řidič je tím člověkem, který včasnou reakcí zamezí hmotným škodám nebo zranění osob, ale také může tyto škody způsobit nezodpovědným chováním.

Řidiči autobusů, tramvají i metra Dopravního podniku hl. m. Prahy jsou profesionálové a umí se s těžkými vozy pohybovat ve velmi hustém a složitém dopravním provozu naší metropole. Čím větší a pochopitelně těžší vozidlo je účastníkem nehody, tím větší malér. I když jeho řidič není na vině, ale naopak zabránil střetu s osobním automobilem, který například nedal přednost na kolejích tramvaji, dochází často ke zranění osob i uvnitř vozů tramvaje. Řidič musí na poslední chvíli použít ryhlobrzdy, která je sice velmi účinná, ale setrvačnost tak těžkého vozidla, jako je tramvaj, je velmi silná, a lidé, kteří se nedrží, jsou často zraněni. A škody na zdraví i obrovské materiální škody mnohdy jdou do statisíců.

V metru, kde je zabezpečovací systém, by nemělo dojít k takovým nehodám. Pokud je porucha na trati, nebo dojde ke zpoždění jedné vlakové soupravy, bezpečnostní systém nedovolí další soupravě pokračovat v jízdě a ta musí zastavit. Jakmile je porucha odstraněna, nebo předchozí vlak vyrovnal zpoždění, za chvilku se rozjede. Za nehodu se však považuje také, když spadne člověk do kolejiště, ať už se sebevražedným úmyslem, nebo z jiné příčiny. Řidič ho nevidí, nemá možnost zareagovat hned, protože brzdná dráha vlaku je poměrně dlouhá. Za použití rychlobrzdy jede souprava ještě nejméně dvacet metrů, než se vozidlo zastaví.

Dopravní nehoda s účastí MHD je nepřehlédnutelná

Kromě újmy na životech a zdraví osob mají nehody nepříznivý dopad i na ekonomickou stránku, kdy náklady na likvidaci škod by mohly být vynaloženy účelněji. Stejně tak působí na veřejnost nepříznivě i nepřímé škody, které vznikají z důvodu přerušení provozu v místě nehody (časové ztráty, shluky vozidel na odklonovaných trasách, apod.). Je tedy pochopitelné, že dopravní nehoda zaviněná tramvají nebo autobusem je téměř vždy neopominutelná. Minimálně, pokud při ní nedojde k újmě na zdraví cestujících či chodců, více či méně ochromí městskou dopravu.

Subjektivní pocity nejsou fakta

Letos v březnu rozpoutaly hromadné sdělovací prostředky téměř hysterickou kampaň proti řidičům pražských tramvají. Reakce médií byla podložena pouze subjektivními pocity a dojmy či spekulacemi novinářů, které měly a mají s realitou společného pramálo a byly prezentovány veřejnosti jako nezpochybnitelná fakta. Stalo se to, že ze subjektivního pocitu se stala objektivní realita.

Podle médií se v poslední době po tragické události na Karlově náměstí a týden na to po střetu tramvaje se sanitkou na barrandovském sídlišti zvýšil počet nehod řidičů tramvají pražské MHD. A to není pravda.Jestliže však dojde k takové nehodě, která se v nedávném čase stala na Karlově náměstí, kdy tramvaj vyjela z kolejí za zatáčkou z Ječné ulice ke Spálené ulici a došlo k těžkým zraněním a ztrátě života, nepomůže ani fakt, že podobné nehody jsou výjimečné. Velkorysá publicita znásobí v nás všech pocit, že těžkých dopravních nehod má DP hodně. Nehod tramvají bylo i v minulosti relativně dost, avšak statisticky patří i doprava tramvajemi k bezpečnějším než je doprava individuální, kde je dopravních nehod mnohonásobně víc.

V hlavním městě Praze se v roce 2004 stalo 29 579 dopravních nehod, na nichž se řidiči tramvají podíleli 1521 nehodami, z toho 242 zaviněnými. Tedy tramvajáci za celý rok 2004 zavinili 0,82 procenta ze všech dopravních nehod, které se na území metropole staly.

1521 dopravních nehod znamená, že řidiči tramvají se k dopravní nehodě připletou v průměru jednou ročně, sami pak nehodu zaviní zhruba jednou za 7 let. Více než polovina dopravních nehod zaviněných řidiči tramvají je neodhadnutí průjezdnostího profilu, což jsou, tzv. oděrky a škrábance, tedy jde o dopravní nehody, při kterých nevznikají velké škody a při takových dopravních nehodách dochází ke zranění jen výjimečně, když se například cestující nedrží madel, musí-li řidič prudce brzdit, protože např. jiný účastník provozu mu vstoupil do cesty na kolejiště.

Rok 2004 se od dlouhodobého průměru všech nehod zvýšil o necelá tři procenta, zatímco u nezaviněných nehod došlo ke snížení o 0,41 procenta (o jednu mimořádnou událost).

V době, kdy novináři psali, že počet dopravních nehod zaviněných řidiči tramvají se výrazně zvýšil, tj. za první tři měsíce roku 2004, se na pražských silnicích stalo 7694 dopravních nehod, na kterých se tramvaje podílely ve 342 případech a 54 z nich jich řidiči zavinili.

Srovnatelnější je srovnávat stejné období v roce, protože nehodovost se od měsíce k měsíci liší a nejnižší bývá v období letních prázdnin, zatímco nejvyšší na samém konci roku.

V prvním čtvrtletí roku 2004 došlo na území hl. m. Prahy celkem k 7834 dopravníim nehodám, na 409 se podílely Elektrické dráhy a 60 z toho zavinili řidiči tramvají. I z tohoto srovnání tak vycházejí pražští tramvajáci lépe, než jak o nich hovoří hromadné sdělovací prostředky. Novináři by měli svá tvrzení dokládat fakty a zjistit si statistické údaje.

Následkům nehod je v Dopravním podniku, a. s. věnována trvalá pozornost

Dispečerské složky mají za úkol operativně upravit provoz (trasy linek) tak, aby do neprůjezdného místa najelo co nejméně vozidel MHD. Činnost složek DP na místě nehody je vedena úsilím co nejdříve provést veškerou potřebnou dokumentaci a neprodleně obnovit pravidelný provoz se souhlasem Police ČR. Při prokazatelně zaviněné nehodě je provedeno opatření vůči konkrétnímu řidiči ve smyslu vnitřních norem DP. V rámci prevence jsou závažnější nehody a jejich podrobné rozbory předmětem povinného poučování řidičů vozidel MHD.

Nehody

V roce 2004 stejně jako ve dvou předchozích letech nedošlo v počtu dopravních nehod k žádným závratným skokům, čísla jsou srovnatelná:
Celkový počet nehod v DP 2004 2003 Rozdíl
2004/2003
%2003
2579 2540 +39 101,5
Nehody zaviněné DP 680 684 -4 99,4
Nehody nezaviněné DP 1899 1856 +43 102,3

Údaje, které jsou v rámci DP srovnatelné, se však již při zobrazení podílu jednotlivých druhů provozu srovnatelně nejeví. Zatímco v kolejové dopravě došlo k nárůstu celkového počtu nehod i počtu nehod zaviněných, autobusová doprava vykázala dosti značné snížení v obou těchto kategoriích, a tak díky řidičům autobusů nedošlo k celkovému zhoršení bilance nehodovosti a mohli jsme proto v úvodu konstatovat srovnatelnost výsledků roku 2004 s rokem předcházejícím.

CELKOVÝ POČET NEHOD ZAVINĚNÉ NEHODY
  2004 2003 Rozdíl
2004/2003
%
2003
2004 2003 Rozdíl
2004/2003
%
2003
Metro 28 13 + 15 215,4 14 7 + 7 200,0
Elekt. dráhy 1521 1366 + 155 111,3 240 189 + 51 127,0
Autobusy 1030 1161 - 131 88,7 426 488 - 62 87,3
Dopravní podnik má k dispozici také základní údaje o vývoji dopravní nehodovosti na celém území hl. m. Prahy. Údaje jsou od roku 1986 (základní údaj = 100 %) a jsou doplněny údaji o vývoji celkového počtu nehod i zaviněných nehod v Dopravním podniku.

Pražský dopravní magazín Převzato z Pražského dopravního magazínu

FaceBook FaceBookGoogle GoogleJagg JaggLinkuj Linkuj
Provozovatel portálu: Jiří Vachta jiri@vachta.cz; mob: +420 739 229 447